Holice 2022
Tak jsme si užili již 32, ročník tradičního setkání
v Holicích. Dovolím si několik slov k setkání. Je to z mého pohledu. Pokud mi pošlete
vaší reakci, rád připojím.
Nejprve celkový pohled na setkání. Myslím, že
letošní účast byla o poznání menší, než v minulých ročnícícch.
Letos jsme se u žádného
stánku nemuseli s nikým přestrkovat, mohli jsme si v klidu vystavené
zboží prohlídnout i podiskutovat s prodejcem. Připadá mi, že slabší
byla účast nejen návštěvníků, ale i vystavujících firem v hale. Také
zde chyběli oproti tradici z minulých let zástupci radioamaterských
organizací, Slovenska, Polska a Chorvatska. Možná mi něco uniklo.
Oba dva dny probíhaly přednášky a setkání zájmových
skupin, jako bylo to naše. Každý si tedy podle svého zájmu přišel na
své. My jsme
se sešli společně s borci NZ. Ono hodně CUCáků jezdí i NZ a tak si bylo
o čem povídat. Luboš předal řadě stanic poháry a diplomy za výsledky
v NZ v průběhu roku. CUC jezdíme jen pro radost a v duchu dlouholeté tradice žádné ceny nerozdáváme.
Jako každý rok jsme se fotografovali na schodech
před klubem. A jako každoročně t byl veliký problém. Sejít se včas a
pět minut postát
je nad naše síly. Tak vznikla řada fotek, kde se obličeje měnily,
některé přibývaly a jiné v proběhu času mizeli. Nabízím tedy vybrané
čtyři
a vyberte si každý tu, která vám lahodí. (Odklepnutím na fotku se vám otevře v plné velikosti.)
Fotka letos netradičně
První fotka 10 vteřina Milan utekl Tak čekáme A nikdo další
autor textu a fotek ok1lz
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________