Tak máme za sebou další kolo CUCu. Jsem velice rád, že nám v
poslední době vychází i měření pomocí Skimmeru OL5Q. Přesto stále
někdo nemá jasno, kde získáváme tento graf a jak se vlastně tvoří.
Tedy....tento graf existuje díky Danovi OK1HRA, který nám tato data
nezištně získává. Někdo z Vás tato data v přehledech skimmeru nemůže
najít. Ano máte pravdu. Dan je sbírá přímo z OL5Q a filtruje podle
času a používaného kmitočtu závodu CUCu. Z těchto filtrovaných dat
vytváří pak graf, který mi uveřejňujeme. Je to jakýsi "policajt",
který se snaží udržet na uzdě nás všechny. Přesto se občas setkáváme
s anomáliemi, které u jednoho závodu se mohou vyskytnout. Pokud jsou
však data sbírána pravidelně, pak se dá tvrdit:

- Zázračné antény neexistují

Pro závod CUC a jednoskoková spojení je nejvýhodnější anténa typu
NVIS (pádlovka). To je vlastně anténa, která pro krátká spojení
vyzařuje kolmo nahoru a pod úhlu nelišící se od kolmice. V praxi je
tedy optimální výška takové antény např. dipolu pro pásmo 80m, kolem
8 až 14 m výšky nad zemí. Pokud bychom tento dipol posunuli blíže k
zemi, např. do výšky 4 m, pak sice vyzařovací úhel bude téměř
stejný, ale narůstá nám záporný zisk a to až o -6dB. Prostudujte si
např. simulace, které popsal Martin OK1RR.  Naopak, jestliže budete
závodit s anténou ve výšce 80m, pak se jedná již o anténu, kde
maximum vyzařování je pod malými úhly. Jedná se pak spíše o antény
velice vhodné pro DX provoz, ale v CUCu s tím budete mít problémy.
Musíte si uvědomit, že průměrná výška odrazné vrstvy např. ve
včerejším závodě byla 350 až 400 km. Tedy podle trojúhelníku pro
jednoskok si určitě každý z Vás lehce vypočítá, jaký je pro spojení
z místa A do B nejvýhodnější vyzařovací úhel. Jestliže používáme
NVIS, pak ta rozpláclá bublina v okolí vyzařovacího úhlu 90 stupňů
je pro nás velice výhodná a zaručuje nám malou citlivost na
vzdálenost k protistanici. Proto nám u většiny stanic síla pole
vychází u skimmeru skoro stejně (s uvažováním chyby měření skimmeru
do 3dB). Jestliže je ionosféra tak vysoko jako včera, pak je to
výhodné pro OM stanice, které v letním období mají při výšce odrazné
vrstvy kolem 200 km problém. Ta výška již není ideální pro
jednoskok. Přesto samozřejmě existuje rozptyl a tak se tato spojení
také mohou uskutečnit, ale již ne tak efektivně jako na pravý
jednoskok. Do toho nám v létě vstupuje značný útlum od vrstvy D.
Proto jsou na tom v létě OM stanice tak špatně a proto i např.
pileup stanice OM3KAP nikdy nemůže na skimmeru dosáhnout rozdílu
13dB oproti 5W stanicím. To je normální. Pokud se v létě vyskytuje
Es vrstva, pak je to ještě o něčem horším, protože v tu chvíli je
odrazná vrstva (a to velice silně zionizovaná) ve výšce kolem 100km.
Samozřejmě Es vrstva může být silně lokální a velice rychle se
pohybující. Tedy to, co vidíme na ionogramu z Průhonic, nemusí být
úplně pravda. To platí pro Průhonice a těžko již pro Košice.

Další věcí je to, že do grafu my zprůměrováváme více měření. Ale to
je opět jeden možný zdroj chyb. Např. včera stanice OK1MKX/Q byla
skimmerem zachycena jen jednou. Tedy data jsou nevěrohodná:

3541.0  OK1MKX/Q        8       dB      26      WPM     DE      1745Z

Naopak se dá tvrdit, že průměr z měření Vaška OK1DCS je vypovídající
s dosti velkou přesností:


3540.1  OK1DCS  23      dB      33      WPM             1733Z
3544.6  OK1DCS  21      dB      31      WPM     CQ      1737Z
3542.6  OK1DCS  15      dB      28      WPM             1740Z
3540.7  OK1DCS  18      dB      32      WPM             1741Z
3539.1  OK1DCS  17      dB      31      WPM     CQ      1743Z
3536.7  OK1DCS  23      dB      30      WPM             1745Z
3547.3  OK1DCS  22      dB      36      WPM             1752Z
3543.9  OK1DCS  30      dB      34      WPM             1753Z
3543.9  OK1DCS  30      dB      36      WPM     CQ      1754Z
3538.5  OK1DCS  23      dB      36      WPM     CQ      1756Z
3537.6  OK1DCS  22      dB      35      WPM             1757Z

A zde si např. všimněte těch totálních rozdílů od 15dB až do 30dB.
To je jakoby Vašek zvedl výkon z 5W na 100W. To je samozřejmě
nesmysl. Jak tedy může k těmto anomáliím dojít?

Poslechněte si nahrávku:
http://ok1if.c-a-v.com/

Kde je ukázka zachycení majáku 80uW. Ano je to ten náš známý
"Směrnicový efekt". Jestliže pracovní kmitočet se rovná kritickému
kmitočtu a ionogram je zakončen na pracovním kmitočtu dlouhou
svislou čárou, pak se dějí věci. Podle mých dlouhodobých sledování
může v tu chvíli dojít skutečně k poklesu útlumu na trase až o 3S
(18dB). Tento jev skutečně nastával včera, kdy jsme byli na pokraji
vzniku pásma přeslechu. Kdyby pracovní kmitočet byl nad kritickým
kmitočtem, pak se na krátkou vzdálenost již nedovoláme.

Tedy s údaji Skimmeru se musí opatrně. Přesto se mne někdo ptal, jak
to vidím u stanic /Q. No nevím jak mám odpovědět, ale statisticky se
mi zdá, že to není úplně u všech OK a to zvláště u těch stanic,
které mají na PA stupni elektronky. Totiž zde regulovat výkon (když
to není ve smyčce zpětné vazby) je to vše velice obtížné. Zrovna tak
u těch TCVR, kde není od výrobce toto zaručeno a používám nějakých
pomocných metod stažení. Měření výkonu 500mW lze (pokud je to ve
smyčce zpětné vazby)lze zaručit jen pomocí přesného osciloskopu.
Musíme si i uvědomit, že účinnost PA stupňů v třídě C může být až 80
procent. Tedy odebírá mi PA stupeň při napájecím napětí 13,8 V
proud kolem 45mA? Ale nechme toho. Těch neznámých je zde tolik, že
to stejně nemůžeme exaktně prokázat. Tedy musíme si věřit.
Samozřejmě nejefektivnější způsob snížení výkonu je u stanic FT817,
případně takovým způsobem, jak to řeší Jarda OK1MKX a to výstupním
útlumovým článkem 10dB.
Naštěstí CUC je závodem s malou citlivostí na výkon. Rozhodující je
operátorská zručnost.
Tedy nevzrušujme se a používejme skimmeru jen jako "hlídacího psa"
proti jasným anomáliím.
Milan OK1IF